Povídky:

Ukradená láska--1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11
Pouhá hra--1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13
Kousek mé minulosti--1,2
Udělám cokoliv--1
__________________________________________________

Kousek mé minulosti 1/2

13. prosince 2010 v 20:29 | Snílek |  Jednorázovky
Ehm,jak začít?:)Slíbila jsem překvápko-taky,že jsem na něm pracovala pěkně dlouho;))a dalo mi hodně zabrat,ale je tu!:))Možná za měsíc--tak za ty tři měsíce:D(jsem totiž hrozně líná:D) přibude další díleček:D
Tak se na mě nezlobte a užijte si tuhle malou povídečku,kterou jsem napsala pro vás,kdo mě měl aspoň trochu,jako spisovatelku,rád;)
A ještě chci dodat,že přesně nevím,jak to v té době vypadalo,ale musela jsem to napsat,prostě mě to chytlo:))
A taky pardon za chyby,fakt se mi to nechce číst znovu,ještě bych si to zhnusila:D
Táák už vás nechám,ať si to můžete přečíst!;)



SASUSAKU



Píše se rok 146 před naším letopočtem..
Všude kolem mě šlehají vysoké plameny a má tvář je jimi rozpálená a z očí mi tečou proudy slz,které jaksi nemůžu pořád zastavit.
,,Sakuróó!"Křičí moje jméno,ale kdo je to? Neznám toho člověka,nikdy jsem ho neviděla.
,,Běž se schovat!Dělej!"Stále na mě něco pokřikuje..Nevnímám ho,spíše se zaměřuji na tu palčivou bolest hlavy.
,,NO TAK,SAKURO!"Uslyším naposledy..Mé tělo upadá-upadá do spánku,ale mozek si přeje,abych utíkala před těmi lidmi,co se prohánějí na koních a ničí vše,na co se jenom podívají.
Zbystřím strašlivou ránu,však než se stačím ohlédnout....

Před třinácti lety
,,Sakurko,miláčku,pojď na zahradu za maminkou."Ozve se můj milovaný tatínek a já běžím vstříc otevřené náruči plné lásky a štěstí.Žena se rozesměje zvonivým hlasem a líbá mě na líčka.
,,Ty jedna nezbednice,kde js zase lítala?"Vytahá mě kapinku za ouško,ale vůbec to nebolí.
,,Mamí,tatínek mě naučil tančit!"Vykřiknu a snažím se naznačit krouživé pohyby do nějakého rytmu.Maminka začne energicky tleskat a znovu mě políbí.
,,Moje nejšikovnější holčička!"
,,Protože je po tobě.."Objeví se tatínek a v ruce svírá nádhernou kytici letních kvítků.
,,Ale kdepak,ten temperament zdědila po někom jiném!"Mrkne na něj a políbí se.
,,Já ci taky kytičků!"Našpulím rtíky a sladce se usměji na své rodiče.
,,Na kytice od chlapců jsi ještě moc malinká,špunte,je ti teprve pět let."Chytne mě muž do náruče a vyhodí mě do vzduchu.Vypísknu,ale líbí se mi to.
,,Pane Everasi!"Ozve se tak dobře známý hlas našeho nejvěrnějšího sluhy z paláce.
,,Copak se stalo,Heldiku?"
,,Dopis z Říma!"Tatínek pobledne a utíká do paláce.Chci se rozběhnout za ním,ale slžebná mě zastaví.
,,Ne,slečno Everas!"Pevně mě drží za rameno a soucitně pohlédne na maminku.

,,Heldiku,ukažte!"Malý sluha afrického původu podá rozklepanou ruku pánovi a čeká na jeho reakci.
,,Děkuji ti,můžeš jít.."Pousměje se a prohlíží si dopis,kterého se zároveň obává,ale může zemi přinést mír a konečně by mohli žít po neuprosném boji jako normální lid a pečovat o své děti s láskou jako to dělali dřív.
S těžkým srdcem otevírá psaní a vrhá oči na první řádky.

,,Everasi.."Čte si pro sebe a hned u oslovení mu dochází,že to nebude majestátní dopis.
,,Doneslo se mi,že vaše vojsko bez našeho svolení vtrhlo na území římské říše a pokusilo se jej zničit.Pokud jsou vám dobře známy naše podmínky společného soužití,tak bych příště raději takové nezdařené pokusy neprováděl!Nebo snad chcete rozpoutat třetí velkou válku ve vašich dějinách?"Muže polívá horko,nemůže polknou ani se nadechnout.
Když v tom vběhne do místnosti paní Everasová a hned pochopí o co se jedná.
,,Výhružný dopis,miláčku?"
,,Všechno je v pořádku,nemusíš se ničeho lekat,jenom takové malé nedorozumění..Ještě dnes jim odepíšu a vše se vyřeší."Žena ho políbí na tvář a chce odejít..
,,Ale přece tebe a Sakuru přesuneme mimo město.Nechci o vás přijít.."

Dalších pár let proběhlo docela bez změny-tatínek se stále bál vpádu Římanů na území Kartága,ale nic se nedělo.Tak jsem se s maminkou vrátila zpět do paláce,abych prožila krásné dětství s rodiči..Bohužel otcovo strachování o naše životy se vyplnilo.
Maminka ležela v těžkých horečkách celé dva měsíce a doktoři si nevěděli rady-zkoušeli úplně všechno,ale na její nemoc nikdy nepřišli.
Když mi bylo deset let,tak nás opustila..Tatínek na mě zůstal sám a ještě se strarat o správu země-nejdříve nezvládal ani jedno a pořídil si na mě služku,kterou jsem měla docela ráda,ale jednoho z rodičů mi stále nemohla nahradit.Proto se tatínek rozhodl,že si na mě musí udělat nějak-jakkoli čas-tedy ve správě mu pomáhal Heldik a ve výchově ovšemže taky.Byla jsem pěkné kvítko,když mě všemu učili dva mužký.Ale kdo už se v patnácti umí prát jako ten nejzdatnější bojovník a jezdit na koni jako drak?
Brzy,ani jsem se nestačila ohlédnout za tou krásnou minulostí mého života a byla jsem plnoletá..Opravdu!Věřili byste tomu?
Tatínek mě ten památný den přišel probudit a v ruce svíral malinkou krabičku.Políbil mě na čelo a rozplakal se-povytáhl kousek řetízku a řekl mi,ať zavřu oči..Na krku mi přistála stříbrná sedmikráska.Vrhla jsem se mu kolem krku a začala jsem plakat s ním.
Pro mě se teda nic nezměnilo,že jsem dospělá,přesto se ke mně služební chovali důstojněji,otec mě více učil společenskému chování a tanci.
Jednou ráno však ke mně nepřišel,jak to dělával od matčiné smrti..Jen jsem slyšela hluk,který se ozýval se všech stran.Vyletěla jsem pouze v košili,abych zjistila,co se děje.
,,Slečno Everas,nemáte tady co dělat,běžte do pokoje a zbalte si ty nejpotřebnější věci!"Zažene mě Heldik a chytne mě za loket,ale já nechci..Musím jsem zjistit,co se stalo.Vysmeknu se mu ze sevření a utíkám za otcem.
Zastavím se přede dveřmi jeho pracovny a přiložím ucho..Každý se snaží mluvit hrozně potichu.Jenomže jeden z nich začíná něco nesrozumitelného mumlat-otec práskne pěstí do stolu a vykřikne.Tomu už rozumím dobře.
,,Třetí punská válka!To ne-nemyslí vá-vážně!"Poblednu,hledím do prázdna-najednou jako by mě opuštěly všechny smysly a neovládám své tělo.Ozvou se dunivé Heldikovy kroky..Chce mě ještě stihnout zachytit,ale omdlívám a přitom se udeřím hlavou do kliky pracovny a následně do mramorové podlahy.Heldik mě zvedne v náručí a odnese do mého pokoje.

,,Kde je Sakura?"Ptá se pan Everas každé služebné,která se snaží utéci před jistou smrtí.
,,Tak ksakru,odpoví mi tady někdo?"Zašeptá,protože pod návalem tresu a smutku nemůže pořádně mluvit.
Ano,slyším toho člověka-volá moje jméno..Proč si nic nepamatuju?Áách,ta bolest..Moje hlava je jako by se měla rozpadnout na tisíc střípku,jenž už nikdy nikdo neslepí.Pokusím si stoupnout,aniž by se mi tak znovu zamotala.Přistoupím k oknu..
HOŘÍ!Vyjeknu vduchu.
,,To je přece konírna!"Vzpomenu si a mé nohy se automaticky rozeběhnou.

Vletím tam jak neřízená střela..Horko,všude je na umření a nedá se dýchat.To mě neodradí-jdu dál,k hlavním dveřím.Snažím se je otevřít,ale překážkou je obrovský trám,který zaterasuje cestu.Naposledy pořádně přitlačím a konečně povolí.Jenomže druhý trám se také zhroutí,jenom pár centimetrů ode mě.Znovu upadnu.Nedokážu se zvednout,nejde to,jako bych na sobě měla závaží.Usiluji o to-snažím se postavit..
S malými úpadky to nakonec zvládnu.Porozhlédnu se kolem sebe-hledím na ty bestie,hrdlořezy..Na zemi jsou jen mrtví v kalužích krve.
,,Pane Everasi,za vámi!"Podívám se na toho muže,který se brání seč mu síly stačí..
,,Sakuróó!"Křičí moje jméno,ale kdo je to? Neznám toho člověka,nikdy jsem ho neviděla.
,,Běž se schovat!Dělej!"Stále na mě něco pokřikuje..Nevnímám ho,spíše se zaměřuji na tu palčivou bolest hlavy.
,,NO TAK,SAKURO!"Uslyším naposledy..Mé tělo upadá-upadá do spánku,ale mozek si přeje,abych utíkala před těmi lidmi,co se prohánějí na koních a ničí vše,na co se jenom podívají.


,,Myslíte,že je mrtvá?"Nedokážu otevřít oči,abych se podívala za tím štiplavým hlasem.
,,NESMÍ!"Řekne ten druhý.
,,Víš snad,že nemáme co jíst a tohle byl náš jediný úlovek..Zítra ji prodáme,tak ji koukej urychleně probudit!"Odchází.
,,No tak,malá,vstávej..Bude zle,když nevstaneš."Zafňuká a znova se mnou zatřepe.Syknu bolestí.
,,Co si to dovoluješ!Takhle jednat s dámou!"Obořím se na něj,ale příjde mu to nejspíš hrozně vtipné.
,,Čemu se směješ,hm?"Zeptám se.
,,Slečinko,asi vám nikdo neřekl,že už dáma nejste.."Pohledem propaluje zem,jen aby se nemusel podívat na můj zkřivený obličej.
,,Kde to jsem?Co tady dělám?"Konečně se porozhlídnu po "pokoji" a zjištění je víc než děsivé.
,,Vypukla válka?Proto včera hořel náš palác?"Přes vzlyky má slova nejdou slyšet,ale on je přece jen zachytí.
,,Máte štěstí,že vás nezabili.."Sám nad touto větou začne přemýšlet.
,,JAKE ŠTĚSTÍ?"Obořím se na něj.
,,Zítra mě chcete prodat!Do otroctví!"Hlavu zapořím do slámy a slz se vyroní ještě víc.
,,Když si vás koupí někdo hodný,tak.."
,,Tak co?Už nikdy neuvidím svou rodinu.."Rodinu?Mám vůbec nějakou?Vzpomínám si jen na náš dům a velkou zahradu,kde jsem si hrávala s malým snědým mužíčkem.
,,Umyjte se a přestaňte plakat nebo vás budu muset donutit!"Položí vedle mě misku s vodou a ručník-pokud se tomu dá tak říkat.
Sice nerada,ale poslechnu..Opláchnu si obličej a upravím vlasy.Když pro mě v noci přišel,netvářil se zrovna přívětivě jako před tím.
,,Honem,pospícháme!"Drcne do mě a táhne mě k povozu.Přímo mě do něj hodí a mě zase rozbolí hlava.
,,Jedem!"Křikne druhý muž,který kočíruje.
Ani nevím,jak dlouho jsme jeli,ale bylo to hrozné..Cesty byly hrbolaté a má zranění se zřejmě rozhodla stávkovat a vůbec se nehojila.
,,Tak jsme tady,slečinko,račte si vystoupit."Podává mi ruku a jakmile vystoupím-přede mnou se rozprostře náměstí s masou lidí..Někteří mají ruce v řetezích a pláčou-hlavně malé děti,které mluví mou řečí..
,,Počkej tady a jestli se hneš,tak tě zabiju!"Pohodí se mnou a odchází k jednomu stánku.
,,Ničeho se nebojte..Snad si vás přece jenm vybere někdo slušný-jste docela pěkná."Změří si mě ten druhý pohledem od shora dolů.Je mi z toho zle!Někdo si mě vybere..Můj otec vždy bojoval proti otroctví.MŮJ OTEC?ANO,VZPOMÍNÁM SI!
,,Kde jsou ostatní Kartáginci?A hlavně.."Co když ho zabili?A Heldika také?To není pravda,vím to!Určitě jim utekli..Oba!
,,Ostatní?Řekl bych,že na cestě sem nebo mrtví."Odpoví mi jakoby nic.
,,Mrtví?"Po tváři mi steče slza a za ní další.
,,Nebrečte!Nebudete se potom líbit!"Napomene mě,jenže teď mi je však všechno jedno.Nejraději bych umřela s nimi,s mým lidem.
,,Máme se postavit támhle.."Šeptne mi do ucha.Mám mu vzdorovat?Postrádám na to sílu,stejnak,co bych zmohla?Sama?NIC!
,,Dobře."Přikývnu a cupitám za ním.
,,Mmm,to je přece pan Uchiha!Uchiha!Uchiha!"Lidé začnou skandovat to jméno,vůbec ho neznám-že by slavný římský bojovník?
,,Má rád ženy,tak se trošku usmějte!"Ťukne mi do ruky a já tak udělám.
,,To se mi líbí-ještě a pořádně.."Toužebně pohlédne na toho muže-zřejmě je hodně bohatý,jinak by se tak nesnažil.Mladík se zastaví a sesedne z koně.Přistoupí ke mně s ladností a ukazováčkem mi pozvedne hlavu,aby mi viděl do očí.
,,Pěkná.."Dívá se dál..Nepřestává!Proč?Jeho pohled-něco hezčího jsem nikdy neviděla.Zastaví se mi srdce a čekám na každý povel.Jen jediný střet očí a já mu podlehnu.Jak je to možné?
,,Kolik stojí?"Hlesne bez toho,aniž by odvrátil zrak.
,,Kolik nabídnete?"Zkušený obchodník!
,,Ne,řekněte si vy.."Mluví potichu a s úplným klidem,i kdybych ho teď políbila,byl by stále takový.
,,Nechcete to vyřešit bokem,můj pane?"Udělá pukrle,konečně se ode mě odtrhne a následuje toho slizouna.
,,Říkal jsem vám to!Uchiha-to je partie..Určitě k vám bude milý."Svraští obličej a odkašle si.
,,Co je zač?"Otážu se.
,,Pan Uchiha starší byl velmi úspěšný bojovník a za to mu trošku finančně přispěli,že jo?A Sasuke,ten je jeho přesná kopie..Jen obličej má po matce."Ušklíbne se nad tou ironií osudu-zabít někoho v boji a hned jste hrdina a boháč!
,,Sasuke?Tak se jmenuje?"Kývnu směrem k dvojici mužů,vyjednávající mou cenu.
,,Cháá,líbí se vám,co?Jako každé jiné.Má andělskou tvář,ale uvnitř je to ďábel.Madam,radím vám, když jste teď Uchihova otrokyně,dělejte vše,co vám přikáže a nikdy jinak,ano?"
,,Ano."Sice nevím,co to má znamet,ale v tuto chvíli přikývnu na cokoli.
,,Tak,miláčku,vydělal jsem z tebe pěknej balík!"Přižene se slizoun a plácne mě přes zadek!Taková ohavnost!Nejraději bych mu jednu vrazila..Sasuke mě však předběhne.
,,Takhle se chovat k ženě,že se nestydíte!"Jauvajs-z toho by mě už nikdo neprobudil,taky že leží,ani se nehne.Povýšeně si odfrknu.
,,Nevěřím vám,že byste mi mohli zajistit její odvoz!"Pohlédne na zem,kde stále leží slizoun.
,,Pojedeš se mnou.."Podá mi ruku a já nejistě přijímám.Vede mě ke svému nádhernému bělouši-podobného jsem měla u nás..Ne,musím věřit,že stále žijí!
,,Nemám rád,když se dívka mračí!"Řekne a ani nehne kouskem hlavy.
,,Promiňte,už se to nestane."Syknu.Mezitím se vyšvyhne do sedla.
,,Dnes to bude trošku nepohodlné,nějak to zvládneme,ne?"Svou obrovskou sílou mě vysadí před něj.Lidé kolem nás vyloudí zvuk do ááách-sladké-nevdávám se snad!
,,Pořádně se drž nebo mi spadneš!"I když za tohohle anděla bych se provdala klidně teď a tady..
,,Nebojte se.."Překvapený?Asi ano,ten pohled tomu odpovídá.
,,To mi ještě nikdy nikdo neřekl.Jsi první."Dál se v tom nepitvá a pobídne koně.

Je to jen můj pocit nebo se ke mně pořád tak tiskne?Nene,to se mi zdá-když jedou dva na koni,musí být k sobě trošku blíž.
,,Za chvíli budeme na místě."Překlusá malý kopec a rukou mě přidržuje kolem pasu,abych nespadla.Zachvěji se-jak mi je to příjemné,ať toho nechá,vždyť za chvilku omdlím!
,,Jestli toho v blízké době nenecháte,tak mě máte v náručí a bez známky vědomí.."Pane bože,vážně jsem tohle vypustila z úst?Začervenám se.
,,Omluvte mě,já.."Zastaví koně.
,,Netušil jsem,že některé ženy jsou tak..."Sjede mě laserovým pohledem a věnuje mi lstivý úsměv.
,,Povolné!"
,,Nene,to v žádném případě,ani nevím,jak to ze mě vypadlo."Snažím se to nějak urovnat a narazit na jiné téma.
,,Nevykroutíš se z toho!Za tu neomalenou narážku mi dlužíš polibek!"Neomalenou narážku a kdo mi řekl,že jsem povolná,hm?Na to ať pěkně zapomene.
,,Čekám-a to Římané neradi."Nasměruje mou hlavu na jeho uhlové oči a přitáhne si mě k sobě blíž..Jde to snad ještě?
,,Ne.."Povím slastně.
,,Ano!"Jemně se přitiskne k mým rtům a vyčkává,jestli se přidám taky.Samozřejmě,že přidám!Copak se mu dá odolat?Ta vůně..Vzdychnu.Pomalu mi dochází dech,on nepřestává!
,,PANE UCHIHO!"Konečně!Ten muž mě zachránil.
,,Co se stalo?"Vyštěkne na něj Sasuke.
,,Váš otec s vámi potřebuje naléhavě mluvit.."
,,Tak naléhavě,že vás žene až sem?"Svraští čelo a pokyne směrem k muži.Vyjedeme rychlostí blesku a za necelou hodinu jsme na místě.
,,Pošlu ti někoho na zaškolování.."Zaškolování?Co tady budu jako dělat?Prat,vařit,uklízet a taky..No samozřejmě-spát se svým pánem!Proto mě políbil.Najednou mi je špatně a v krku mám bramboru.
,,Tak co,maličká,můžeme jít?"Usměje se na mě nějaká paní.
,,Už jdu za vámi!"
,,Tak jdeme na to?"Mrkne na mě.
Vyrazíme přes různé místnůstky a chodbičky-v tom by se čert vyznal!Zastavíme se až před hnědými dveřmi.
,,Ták,tohle je tvůj pokoj,můj je hned vedle toho tvého..Kdykoli můžeš za mnou přijít a já ti poradím,když budeš chtít."
,,Děkuju..Co budu muset všechno dělat-jako otrokyně?"Zeptám se a na odpověď čekám s napětím.
,,Nó,ráno vstaneš a půjdeš uklidit k panu Uchihovi,samozřejmě zaklepeš,že jo?"Usměje se.
,,Potom mi pomůžeš v kuchyni a zase odznova..Zeptáš se pána,jestli něco nepotřebuje a když ne,tak máš volno..Na pár hodin-tak jednu!"No bezva,na tohle jsem doma rozhodně nebyla zvyklá!
,,Dobře,děkuju za všechno.."Nikdy neříkám nahlas to,co si myslím.
,,Ale ještě budu něco potřebovat.."Chytnu ji za ruku.
,,Já jsem nikdy nepracovala."Zazubím se.
,,Mohla byste mi pomoct?"Nejdříve vypadala docela překvapeně,ale pak spustila.
,,Kdo jsi byla,než jsi byla prodána na trhu?"Dívá se na mě jak pejsek,který chce kostičku.
,,Jsem Kartáginka.."Teď jsem asi naše přátelství totálně pokazila-Římané nás nenávidí..
,,Chudinko,pan Uchiha starší proti vám bojuje už kolik let!"Někdo mě polil studenou vodou!
,,Tobě to nevadí?"Opřu se o zeď.
,,Mně vůbec ne,broučku..Ale nikomu jinýmu to neříkej,jasný?"Pohladí mě po tváři a ukáže mi směr k Sasukeho pokoji.

,,Ták,vidíš?Nic na tom není-jenom zasteleš,trošku pošudláš prach a budeš mu lézt..Ehm-do prdele.."Tomuhle se vážně musím zasmát!
,,Ty tuhle rodinu asi nemáš moc ráda,co?"
,,Ale mám!Jsou skvělí..Každý týden jezdí na trh s otroky..Vědí,že to moc nepomůže,ale vždy někoho koupí,aby si připadali,že alespoň něco pro to dělají..Je to od nich moc pěkné,nemyslíš?Jsou to hodní lidé!"Vzdychne.
,,Měla by sis jít odpočinout,večer jdeš za mladým Uchihou!"

A je to tady!Bojím se-tak strašně moc,že k těm jeho dveřím ani nedojdu-složím se před nimi a můžou mi kopat hrob,protože Sakura Everas umře na zástavu srdce!Nenene!Já to přece zvládnu,jenom se musím zhluboka nadechnout a bude to dobrý..
NE!Není to dobrý..Co mám dělat?Příjdu tam a padnu mu do náručí..To teda ne!Dýchej Sak,dýchej..
Zdá se to být lepší,ale mám další překážku-zaklepat na dveře.
,,Vstupte!"Zvládla jsem to,sice nevím jak,ale to mi je teď úplně jedno.
,,Budete mě dnes potřebovat,pane?"Ukloním se.On stojí u okna a vůbec mi nevěnuje pozornost..Jen se dívá do noční krajiny jeho panství.
,,Ehm!"Zakašlu schválně.Pobaveně se zatváří a pohne se mým směrem.
,,Posaď se,prosím!"
,,Ne,to já nemůžu,jsem pouze služebná!"
,,Ach,ano,já zpomněl.."Přistoupí ještě blíže-tak,že nemůžu popadnout dech.
,,A ještě k tomu Kartáginka!"Cože?Jak se tohle dověděl?
,,Jak to víte,můj pane?"Zdálo se mi to nebo se mu zaleskly oči?Najednou mě tím hrozně naštve.
,,Proč jste mě tedy kupoval?"Obořím se na něj.
,,Hned,jak jsem tě viděl na tom trhu..Byla jsi tak krásná!Ty rozcuchané vlasy a na čele-tady.."Přiloží ukazováček nad mé oko.
,,Jsi měla černou čmouhu.."Usměje se.
,,Okouzlila jsi mě a já se.."Zasekne se.
,,Co jste se?"Oči mi hoří nedočkavostí,je to opravdu možné,že by se někdo takový..Do mě?Nenene,to není možné!
,,Zamiloval."Dořekne a já mně se špatně dýchá a mé nohy jsou tak těžké!
,,Řekni něco,prosím!Ten pohled mě zabíjí."Jeho toužebné pohledy to ještě zhoršují..
,,Aa.."Měla jsem namysli já,ale to se mi jaksi nepovedlo..
,,Aa?Tak dobře!"Zaculí se.
,,Eee!"Sakra,proč nemůžu mluvit?To je přece normální,když vám někdo vyzná lásku,ne?NE!
,,Chtě-la jsem ří-ct ne.."Našpulím rtíky a vyčkávám na jeho reakci.
,,Jasně,jasně.."Dýchá mi na krk a mě nemůže opustit ten blažený pocit..
,,Tohle mi nedělejte,prosím!"Zaškemrám.
,,Nemáš ráda romantiku,hm?"Ironie!Nezdvořák-jenže krásnej!
,,Mám,ale teďka se to nehodí,víte?Za chvilku z vás dostanu arytmii."
Znamení,můj pane?Proč byste mě tedy začal tak horoucně a dychtivě líbat?A co ty ruce na mých ňadrech?
,,Dost.."Vzdychnu.
,,Bojíš se,miláčku?"Drží mě,jako bych byla motýlek a měla mu uletět.
Místo odpovědi se na něj dívají mé uštvané oči.
,,Jsi krásná,krásná,krásná.."Pootevřu rty a ruce pomalu nechám klesnout z jeho hrudi.Vzdala jsem se.
Něžně mě položí na postel-v rohu místnosti a svléká mi šaty.Přitom se snaží prozkoumávat celé mé tělo polibky.
,,Nenávidím vás!Nenávidím.."Napnu se bolestí a zároveň slastí,která mnou projede.Zakousnu se do kousku kapesníčku,který jsem měla v kapsičce šatů,a vzdychám.
Vyčerpaně padne a přitáhne si mě blíž.
,,Miluju tě,strašně moc."Zašeptá mi do ucha a oba usneme ve společném náručí.




První dílek-ten druhý bude asi za hodně,hóódně dlouho,protože tento mi trval dva měsíce a to je co říct!;))
Jinak doufám,že se líbil:D čtu teďka totiž knížky ze středověkého prostředí a ty slova mě fakt uchvacují:D takže se nelekněte,když tam nějaký uvidíte,i když to není povídka ze středověku;))


Váš Snílek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terii Terii | Web | 13. prosince 2010 v 20:33 | Reagovat

moc dlouhý.. nechce se mi to číst xD

2 Tarei Tarei | Web | 15. prosince 2010 v 14:15 | Reagovat

konečně ses objevila!! A rovněž úžasný :)

3 Marti Marti | 18. prosince 2010 v 0:09 | Reagovat

jde to nazvat jinak než velkolepý návrat, nebo spíše uchvacující návštěva. mimochodem povídka je úžasná

4 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 18. prosince 2010 v 22:13 | Reagovat

dobrý zajimavý ale dechberoucí

5 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 20. prosince 2010 v 14:45 | Reagovat

Co je na tom to WOW podle mě je to u mě nic moc

6 susu-san susu-san | Web | 21. prosince 2010 v 16:45 | Reagovat

vítej zpět

7 Stiorry Stiorry | Web | 23. prosince 2010 v 18:53 | Reagovat

Máš u mě diplomek k vánocům XD
A super díl, taky jsem ráda že ses po dlouhý době ukázala :-D

8 Yuiko<3 Yuiko<3 | Web | 24. prosince 2010 v 11:31 | Reagovat

Veselé Vánoce přeje Yuiko<3

9 Deidara Miu Deidara Miu | Web | 5. ledna 2011 v 13:33 | Reagovat

nádherný omg já jsem tak ráda že opět bloguješ :D nemá to chybu :) taky teď čtu středověké knížky.. teda lépe hraničářova učně :) taky mě totálně uchvacují :D nebo goth.. ♥ :D ajak se máš? jak sis užila vánoce? :)

10 Siruka Siruka | 30. ledna 2011 v 11:02 | Reagovat

tak  to  je   mazec   ta  povidka  je  husta :-D uz  se  nemuzu  dockat   na  dalsi  dil :D

11 Rosesaki loWes esbé :3 Rosesaki loWes esbé :3 | Web | 2. února 2011 v 20:05 | Reagovat

wau :-)  ;-)  :-D

12 susu-san susu-san | 28. dubna 2011 v 16:43 | Reagovat

pokráčko !!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama